Tak a nakonec ještě nějaký text z webu Správy Infrastruktury Města Plzně
Plzeňské
historické podzemí vznikalo postupně od založení
města do
poloviny 19 stol., jeho části lze podle účelu rozdělit na
vlastní
dvoupatrové sklepy, které sloužily k
uchovávání potravin a nápojů,
studny, podzemí technického charakteru jako např.
odvodňovací štoly a
štoly vodárenského
systému,odvětrávací šachty a
podzemní prostory
určené k obraně města např. únikové cesty apod..
Sklepy jsou vytesány v
hrubozrnném převážně arkózovém
pískovci.Pevnost těchto hornin je
proměnlivá, pevnost vodou nasycených pískovců je
třetinová oproti
pevnosti pískovců v suchém uložení.Protože je
pískovec po nasáknutí
vodou a opětovném vysušení značně
rozpadavý, byly stěny sklepů již při
ražbě v historických dobách obezdívány
kamennou nebo cihelnou
obezdívkou. V průběhu vývoje města docházelo
postupně k přestavbám,
které zasahovaly a ovlivňovaly podzemní prostory.
Větší zásah do
podzemí a jeho režimu nastal na počátku 16. stol. po
velkém požáru
města a jeho renesanční přestavbě, v polovině 19. stol. kdy byly
sklepy, studny a hradební příkopy zasypány z
příkazu císaře pána a na
začátku 20. stol. kdy byly zasypány i strouhy v
blízkosti původních
hradeb. Všechny tyto zásahy vyvolaly
narušení režimu spodních vod a
došlo k zatopení sklepů a to částečně v
úrovni I.PP. Promočené podloží
ztratilo únosnost a v polovině 20. stol. došlo k několika
závažným
haváriím. Z tohoto důvodu město zahájilo
práce na statickém zajištění a
sanaci podzemí. Odvodnění podzemí bylo navrženo
gravitační přímo do
řeky využívající spádových poměrů
používaných již v dřívějších
dobách v
malých částech podzemí. Sanace byla dokončena
kolaudací v r. 1994.
Celkem
bylo hornickým způsobem - ražbou pospojováno do nově vzniklého
odvodnění 17,5 km podzemních chodeb tj. cca 35 tisíc m2 prostor nebo 90
tisíc m3 obestavěného prostoru pod 246 domy z toho je pouze 8 domů v
majetku města. Odvodnění je řešeno odvodňovacími kanálky o šířce 0,2 –
0,25 m a o hloubce od 0,2 do 1,8 m.
Zajištění stability
podzemních prostor je provedeno, tak jako v minulosti
obezdívkou a to
cihelnou, kamennou, nejvíce však betonovou z betonu III.
tř - B 250. K
zajištění byla používána ocelová
obdélníková výztuž z profilů K 21 –
hajcmany, které byly v zpřístupněných
částech překryty arkádovými
klenbami a cihlovými klenbových pasy.
Sanací bylo dotčeno 730
studní a v současné době je v PHP přístupno a odvodněno 450 studní z
nichž necelá čtvrtina je vyvedena na úroveň terénu.
V podzemí je trvale zadrženo 980 m3 vody ve 20 nádržích.
Nosné
kovové konstrukce nebyly při sanaci ošetřeny žádným protikorozním
nátěrem a jsou narušené trvalou přítomností podzemní vody, ale i
agresivními průsaky kanalizačních a vodovodních řadů. Zvláště prvky
zabudované před 20 - 30 lety již ztratily svoji pevnost a účelnost. V
dnešní době je v PHP zjištěno celkem 50 míst, kde vlivem promáčení
pískovců dochází k ohrožení statiky PHP a tím i statiky nadzemních
staveb.
Nejdůležitější při správě podzemí je zajištění stability
PHP protože jakékoliv narušení statiky PHP může způsobit narušení
statiky povrchových staveb. Běžnou údržbu podzemí dále tvoří pravidelné
provádění čištění odvodňovacích kanálků a studní, deratizace,
zajišťování vstupů, opravy a údržba zabudovaných čerpadel, spotřeba el.
energií apod.